Výrobci pneumatik

BARUM

Historie našeho národního výrobce pneumatik sahá až do počátku 30. let 20. století, konkrétně do roku 1931. V tomto roce byly vyrobeny v tehdejších Baťových závodech první duše a pláště pro automobily. První pláště pro osobní automobily byly v Baťových závodech vyrobeny o rok později, což vedlo mimojiné k razantnímu snížení ceny těchto plášťů na trhu. Do té doby totiž všechny pláště pro osobní automobily byly dováženy ze zahraničí. Samotná značka Barum vznikla až po válce, po znárodnění v roce 1945. V roce 1947 vznikla značka BARUM, což jsou počateční písmena z názvu tehdejších zainteresovaných firem, které zajišťovaly společně distribuci a prodej pneumatik na našem trhu. Tedy  BAťa, RUbena,Michelin (potažmo Mitas) a značku vlastnila Baťova firma. Od roku 1949 byly závody přejmenovány na národní podnik Svit a v dalších letech byla znárodněná firma rozdělována postupně na samostatné části, gumárenská část se v roce 1953 oddělila k národnímu podniku Rudý říjen. V dalších letech bohužel výroba upadala, automobilový trh raketově rostl a podnik jednak nestíhal výrobu, vyrábělo se na zastaralých strojích ještě z první republiky a kvalita byla na tehdejší poměry už nedostačující. Bylo tak nutné postavit novou moderní továrnu v Otrokovicích, která byla otevřena v roce 1971. Továrna v té době byla největší a nejmoderenější továrnou v Československu a byla vybavena nejmodernějšími stroji. Výroba se naplno rozjela jak v osobním, nákladním, tak i zemědělském segmentu. Barum tehdy vyvážel pneumatiky prakticky do celého světa včetně západní a severní Evropy a nutno říct, že pneumatiky barum byly ve světě velmi žádané. No a pak přišel rok 1989 a jak se změnila situace ve světě, tak se změnila i pro gumárenský průmysl. V roce 1990 už bylo jasné, že by Barum ve světě pneumatik, který tehdy ovládalo asi 8 společností neměl velkou šanci a začala se připravovat privatizace. Nutno podotknout, že dle mého názoru privatizace byla v tomto případě opravdu udělaná s citem, stejně jako v případě Škoda Auto Mladá Boleslav. Tehdejší vládě bylo jasné, že do společnosti musí vstoupit gigantická nadnárodní gumárenská firma. O Barum tehdy projevil zájem Goodyear, Michelin, Bridgestone, Pirelli a Sunimoto. Pamatuji si, že jednání se tehdy vedla opravdu dlouho a nakonec společnost byla privatizována německou společností Continental. Což bylo dle mého názoru velice správné řešení, protože výroba od té doby a hlavně i kvalita jde pořád nahoru. V roce 1993 tak vznikla společnost Barum Continental, s. r. o.. V letošní roce došlo k přejmenování na Continental Barum, s. r. o.

BF GOODRICH

V roce 1870 zakládá Dr. Benjamin Franklin Goodrich v Severní Americe první gumárenský podnik, který nese název BF GOODRICH. Pneumatiky BF Goodrich jsou obuté i na prvním automobilu, které je uvedeno na americký trh v roce 1903. Od té doby tato gumárenská společnost urazila dlouhou cestu, na jejíž trase bylo obutí například na první letadlo, které bez mezipřistání přeletělo Atlantický oceán z New Yorku do Paříze a které pilotoval Charles Lindbergh v roce 1927. V roce 1947 byla uvedena první bez dušová pneumatiky pro osobní automobily této značky. Pneumatiky BF Goodrich byly obuté i na raketoplánu Columbia v roce 1977. BF Goodrich vyrábí pneumatiky jak pro osobní, tak i závodní automobily a hlavně vozy 4x4, kde je velmi oblíbenou značkou. Například na závodech rally, kde se v roce 2006 stává oficiálním partnerm Ford WRC, od té doby pneumatiky BF Goodrich nechybí prakticky na žádném závodě rally a pochopitelně je můžeme vidět i na závodech Dakaru, kde jsou velmi úspěšné a hlavně odolné. V Evropě distribuuje a vyrábí pneumatiky BF Goodrich, francouzská společnost Michelin, která pomohla proražení značce na evropský trh, která je trochu odlišný od amerického. Pneumatiky BF Goodrich pro osobní automobily mají v Evropě velký úspěch a dezény jak pro letní, tak i zimní provoz jsou velmi úspěšné.

BRIDGESTONE

Japonská společnost Bridgestone vznikla v roce 1931, kdy její zakladatel Shojiro Ishibashi vyrobil první pneumatiku. Původně byl ale Bridgestone založen jako nadnárodní továrna na výrobu automobilových komponentů. Pak nastali divoká váležná léta a výroba pneumatik nezůstala nedotčena. Při leteckých náletech na Tokio  byla továrna Bridgestonu prakticky zničena. Ale jako zázrakem stěžejní továrny ve městech Kuruma a Yokohama zničení unikla, takže výroba mohla po válce opět pokračovat. Továrna začala dodávat pneumatiky na motocykly na všechny významené japonské značky Yamaha, Suzuki, Honda. Pak už japonský výrobce začal expandovat do celého světa. Japonci jsou známí svými inovativními technologiemi a není tomu ani jinak v případě Bridgestonu. V druhé polovině 20. století se otevřeli nové továrny v Tokiu, Kyobashi, ale společnost začala expandovat i do Thajska a Singapuru. Bridgestone je vlastník asi největšího počtu kaučukových plantáží na světě. Na konci 60. let společnost otevřela pobočku v USA. Společnost má své továrny i v Australii a v 80. letech otevřela továrnu v Indii, Číně i v tehdy ještě komunistickém Polsku. V roce 1988 koupila americkou společnost Firestone. Vzniklo tak spojení Bridgestone Firestone USA a v evropě Bridgestone Firestone Europe. Bridgestone patří k největší gumárenské společnosti na světě, v žebříčku všech světových gumárenských koncernů Bridgestone figuruje na prvním místě. Po celém světě měl v roce 2011 celkem 47 továren na výrobu pneumatik. Bridgestone dodával pneumatiky pro závody Formule 1 od roku 1997 do roku 2010, je oficiálním dodavatelem pneumatiky světové serie motocyklových závodu MotoGP od roku 2002. Co se týče motorsportu tak dodává pneumatiky i do menších soutěží po celém světě. Skupina Bridgestone vyrábí spičkové premiové pneumatiky pro osobní, nákladní i zemědělské a průmyslové automobily a především vyrábí motocyklové pneumatiky kde jsou speciálně u silničních motocyklů obrovsky úspěšné.

CONTINENTAL

Historie německé gumárenské společnosti se začala psát v roce 1871. Z prvu továrna vyráběla tlumiče pro podkovy koní a celopryžové obruče pro povozy. Proto je také v logu společnosti od roku 1882 vyobrazen kůň a o 10 let později začal Continental vyrábět pneumatiky pro jízdní kola. Continental úspěšně vyvinul pneumatiky s ocelovým kordem pro nákladní automobily. Do té doby všechny pneumatiky byly pouze čistě pryžové a v roce 1924 tuto technologii ještě více Continental zdokonalil a nazval ji Conti-Cord. Pneumatika s touto technologií tehdy byla opravdu převratná, protože pneumatika disponovala mnohem lepšími vlastnostmi, jízdním komfortem a hlavně odolností. Od té doby Continental začal raketově růst a na německém trhu měl podíl vyšší než 90%. V roce 1943 si Continental patentoval první bezdušovou pneumatiku, jako první gumárenská společnost ve světě a o 13 let později uvedl na trh první zimní pneumatiku pro nákladní automobily. Continental se stal opravdu nadnárodní společností a do jeho skupiny patří společnosti Uniroyal, rakouský Semperit, společnost General Tire, vyrábějící SUV pneumatiky a od roku 1992 český Barum a od roku 2007 také slovenská společnost Matador. Nutno podotknout, že veškeré společnosti pod Continentalem se mají velmi dobře a jejich výrobky mají v Evropě, ale i jinde ve světě obrovský úspěch. Skupina Continental vyrábí pneumatiky prakticky na všechno co se točí, od jízdních kol, přes pneumatiky na osobní automobily, závodní pneumatiky, nákladní, průmyslové, ale také zemědělské (mimochodem pro Continental vyrábí zemědělské pneumatiky velmi úspěšně v licenci český Mitas). Continental ale vyrábí i spoustu jiných komponentů pro automobilový průmysl. Velmi se angažuje při vývoji brzd a brzdových segmentů, rozvodových řemenů, elektroniky a dalších komponent. Continental má velmi moderní vlastní testovací okruh v Hannoveru, nazvaný Contidrom. Je to velmi moderní centrum pro testování pneumatik. Od roku 2013 v něm byla otevřena nová uzavřená automatizovaná hala, kde mohou být pneumatiky celoročně testovány na dráze dlouhé 300 m s různými typy povrchu.

DUNLOP

Historie značky Dunlop začala roku 1888 v irském Belfastu, kde veterinář John Boyd Dunlop, pozoroval svého malého tříletého syna, jak jezdí na své tříkolce s kovovými obručemi a přišlo mu, že jízda pro něj musí být příliš tvrdá a nepohodlná. Vzal tak kolečka tříkolky a obalil je pryžovými plátky, které slepil dohromady a nafoukl je pumpičkou. John Boyd Dunlop ani netušil, že byl první na světě kdo položil základ nafukovací pneumatice, kterou prakticky v této podobě používáme dodnes. Za necelých pár měsíců Dunlopův vynález použil neznámý cyklistický závodník při závodech bicyklů a díky této inovaci tehdy porazil své o dost silnější soupeře na celé čáře. Dunlop si tak nechal svůj vynález patentovat a tím se spustila lavina výroby. Už v roce 1890 otevřel Dunlop svoji první vlastní továrnu v Dublinu a V roce 1893 už otevíral továrnu i německém Hanau. O dva roky později se pneumatiky Dunlop prodávali takřka po celém světě včetně Kanady a vyráběly se i v Austrálii a USA. Než nastal rok s magickým číslem 1900 už továrna v Dublinu nestíhala výrobu a výroba byla záhajena v anglickém Coventry a v roce 1902 už Dunlop otevíral obrovskou továrnu v anglickém Birminghamu. Významným milníkem byl rok 1910, kdy Dunlop založil obrovskou plantáž na pěstování kaučuku o velikosti 50 tisíc akrů. První desetíletí nového století Dunlop uzavřel otevřením továrny v japonsku. Dunlop se tím stal první opravdu nadnárodní společností, kterou znal celý svět a jejíž výrobky se po celém světě nejen prodávaly, ale i vyráběly. V roce 1922 Dunlop vyvinul první pneumatiku s ocelovou patkou, čímž došlo k zásadnímu prodloužení životnosti pneumatiky a její pevnosti. Tři roky po 2. světové válce Dunlop vyvinul první pneumatiku, která se po defektu sama zacelila. Defekty totiž v té době byly na špatných silnicích velký problém. Byl to vlastně takový malý základ dnešního run flatu:-). Dunlop je známý svým vývojem a výzkumem v oblasti pneumatik. Společnost Dunlop byla první, kdo v první polovině 60. let dokázal pojmenovat problém aquaplaningu. Tehdy totiž pneumatiky měly na mokré vozovce velké problémy a bylo opravdu velké množství autonehod v důsledku ztráty kontroly nad řízením na mokré vozovce. Dunlop za vysvětlení a výzkum tohoto jevu byl ohodnocen mnoha cenami v oblasti výzkumu, vývoje a aktivně pracoval na jeho odstranění a díky tomu vznikla pneumatika SP 68, která tento jev velmi potlačovala. Princip pneumatiky spočíval v tom, že voda byla odstraňována do stran, jako to známe u dnešních pneumatik a vodní film tak byl rozrážen nejen obvodovými drážkami, ale i do stran. Dunlop mezitím pokračoval ve vývoji samonosných konstrukcí a pneumatik pro nouzové dojetí, které i po defektu mohli dále jezdit. Dunlop od té doby vyvinul obrovské množství pneumatik, z jejichž technologie čerpali i ostatní výrobci. Dunlop zůstal věrný svému počátku a soustředil se i na závodní okruhy a na oblast motorsportu, této tradici zůstal věrný dodnes. Je výhradním dodavatelem na závody v Le Mans ve slavné 24h serii, dodává pneumatiky do nižších tříd FIA Moto 2 a Moto 3, do motokrosových závodů a různých serií. Dunlop se pokouší propojit oblast motorsportu s běžnými pneumatikami a tak důsledně pracuje s výrobci automobilů a jejich motorsport divizemi na pneumatikách pro běžné účely se sportovním charakterem. Výsledkem jsou například pneumatiky Dunlop SP Sport Maxx nebo novinka Dunlop Sportamaxx RT, která je vyvinuta ve spolupráci s BMW Motorsport. V roce 1999 uzavřel Dunlop spojení s dalším gumárenským gigantem Goodyear. Od této doby vystupují společně ve združení asi 6 menších společnosti pod názvem Dunlop Goodyear Tires.

FIRESTONE

Firestone Tire And Rubber Company je americká gumárenská společnost, založená v americkém státě Ohio. Jejím zakladatelem byl Harvey Samuel Firestone. V první fázi dodávala společnost Firestone pneumatiky pro manipulační vozíky a nákladní povozy. Pan Firestone ale viděl ohromný potenciál v tehdy masově nastupujícím automobilovém průmyslu a tak zahájil výrobu i automobilových pneumatik. Na Americkém trhu to ale pochopitelně bylo o dost složitější a tak Firestone využil své známosti s Henry Fordem a v roce 1906 Fordův legendární Model T sjíždí na pneumatikách Firestone. Od té doby byly pneumatikami Firestone osazeny všechny modely Fordu z té doby. V roce 1926 Firestone otevřel své vlastní kaučukovníkové pole ve státě Liberie na západním pobřeží Afriky. Firestonu začalo období rozvoje a vývoje pneumatik, kdy se stal velkmý hráčem na americkém kontinentu v oblasti prodeje pneumatik. Válečné období se pochopitelně nevyhlo ani společnosti Firestone, která začala pro armádu vyrábět i vojenský pomocný materiál. S koncem války ale Firestonu nastalo smutnější období, které je provázelo prakticky po celou druhou polovinu 20. století. V roce 1947 Firestone figuroval spolu s koncernem General Motors, Philip Petroleum, Mack Trukcs a Standard Oil of California v tzv. Velkém americkém tramvajovém skandálu. Ono se to prakticky táhlo už od 20. let, kdy byla velká snaha o nahradit tramvaje a vůbec kolejovou dopravu autobusy se spalovacím motorem. Tyto společnosti byly pak v roce 1948 obviněni zjednodušeně z kartelu, kterým poškodily tehdejší společnosti, které provozovaly tramvajovou síť na obou pobřežích spojených států. Kauza se táhla a bylo těžké prokázat konkrétní vinu. Nakonec koncern GM zaplatil pokutu 5000 dolarů a její finanční ředitel symbolický 1 dolar. V roce 1951 Firestone uzavřel kontrakt s vládou a podílel se na vývoji nukleární rakety v důsledky hrozeb, které vyvolávala studená válka. Firestone nadále ale primárně vyráběl pneumatiky pro automobily jak osobní, nákladní, začal vyrábět i zemědělské pneumatiky, ale čím dál více byl viděn i v motorsportu. Firestone byl například dodavatelem pneumatik od roku 1950 do roku 1974 pro závody Formule 1, byl výhradním dodavatel pneumatik pro legendární závody v Indianopolis. Po tragických údalostech v závodě Velké ceny Rakouska v roce 1974 Firestone opustil závodní dráhy, na které se už za přispění Bridgestonu vrátil v roce 1995 do serie CART. 60. léta byla ve znamení rozvoje radiálních pneumatik. Trh s těmito pneumatikami v americe vedl BF Goodrich a Michelin. Firestone uvedl svojí radialní pneumatiku v roce 1971 a nazývala se Firestone 500. Bohužel tato pneumatika Firestonu úspěchy nepřinesla. O dva roky později byly zjištěni závažné nedostatky této pneumatiky. Docházelo u ní k separaci bočnice od běhounu při vysokých rychlostech. K tomuto jevu docházelo čím dál častěji a v první řadě se dlouho zjišťovalo, kde je problém. Nakonec bylo po vleklých expertízách a zkoumání zjištěno, že k defektu dochází z důvodu koroze vnitřích ocelových kordů, které rychle korodovali. V první fázi byla stažena produkce těchto pneumatik, které byly vyrobeny v továrně v americké Decauteru a kde byly postižené pneumatiky vyrobeny. Problémem se začal zabývat i úřad pro automobilovou bezpečnost, který celý problém začal vyšetřovat. V roce 1978 bylo rozhodnuto, že Firestone musí zlikvidovat celou produkci tohoto dezénu, jednalo se celkem o přibližně 7 milionů kusů pneumatik. Úřad zároveň vyměřil Firestonu pokutu 500 tis. amerických dolarů, což v té době byla jedna z nejvyšších pokut. V řízení bylo zjištěno, že pneumatika způsobila smrt 34 lidí. Firestone navíc musel platit obrovské odškodné pozůstalým. Firestone se ocitl na pokraji konce. To vyústilo v roce 1979, kdy muselo být zavřeno devět z celkových sedmnácti továren Firestonu. Firestone prakticky přestala fungovat jako výrobce pneumatik. Továrnu nakonec postavil v roce 1988 japonský Bridgestone. Ten koupil společnost od tehdejšího majitele Johna Nevina a postavil ji postupně zpátky na nohy. Cesta to nebyla vůbec lehká. V roce 1992 po Liberijském převratu, který organizoval Charles Taylor, prakticky Firestonu vzal jejich plantáž a chtěl po nich platit 2 miliony dolarů ročně za její užívání. Aby toho nebylo málo v roce 2005 byl Firestone obviněn mezinárodní organizací pro lidská práva, že na této plantáži pracují malé děti a lidé jsou zde nuceni pracovat i 21 hodin denně. Firestone toto razantně popíral a naopak argumentoval, že dává placenou práci více než tisícům lidí, zajišťuje jim vzdělání, platy a bydlení pro celé rodiny včetně lékařské péče. Zpráva organizace tehdy dokladovala, že domy, ve kterých dělníci žili nebyly rekonstruovány od roku 1926, kdy Firestone plantáž otevřel. Aby toho nebylo málo 90. léta byla ve znamení sporu Firestonu a automobilky ford za dodání vadných pneumatik pro terenní vůz Ford Explorer, kde docházelo k podobnému problému jako v 70. letech u dezénu Firestone 500. Zde ovšem Firestone argumentoval o nevhodném použití tlumičů u tohoto modelu vozu pro americký trh, který může způsobit defekt pneumatiky. Firestone ale stejně vyměnil téměř všechny pneumatiky na tomto modelu za nové, celkem se jednalo asi o 6,3 milionů kusů pneumati. Spor Fordu a Firestonu vyústil v to, že pneumatiky Firestone už se do prvovýbavy vozidel Ford nedostal. Bridgestone pneumatiky Firestone ale dostal i za hranice spojených států a zároveň i do motorsportu. Firestone se vyrábí i v Evropě v továrnách Bridgestonu s dezény a stavbou, která je určena pro Evropu a problémy na evropském kontinentně nejsou zaznamenány u žádného vzorku. Naopak pneumatiky Firestone patří v Evropě mezi velmi oblíbené a díky Bridgestonu jsou i na vysoké úrovni. Firestone vyrábí pneumatiky pro osobník, dodávkové, nákladní a zemědělské pneumatiky dodnes.

FULDA

Fulda je německá gumárenská společnost, založená v roce 1900. Společnost byla pojmenována podle místa svého založení, tedy města Fulda, které leží v samém srdci německa, konkrétně v Hesensku. Společnost založili Gustav Becker a Moritz Hasenclver. Zajímavé je, že se společnost prvně zabývala výrobou běžného gumového spotřebního materiálu určených pro domácnost, ale také podpatky bot, rohožky nebo také klasicou gumou na gumování. Ale také spolu s tím vyráběli pneumatiky pro kočáry a vozíky. V roce 1906 začala Fulda vyrábět pneumatiky i pro kola a motocykly. V této době se Fulda začala zabývat i pneumatikami pro automobily. V roce 1910 Fulda vyrobila pneumatiky pro jízdní kola nazvané Diadem a Transport a Gebirgsreifen, které byly konkrétně určeny pro silniční jízdu, transportní a pneumatiky pro horská kola. O pět let později Fulda vyvíjí svojí první pneumatiku pro nákladní automobily s ocelovými patkami. V roce 1919 Fulda už naplno rozjíždí výrobu pneumatik pro automobily a opouští výrobu ostatních gumových předmětů. První polovina 20. let byla u Fuldy ve znamení inovací především u nákladních pneumatik, kdy Fulda vyvíjí pneumatiku s komorovou obručí, která pohlcuje rázy. Toto řešení umožnilo jízdu i rychlostí 40 km/h (do té doby pneumatiky mohli jezdit maximálně 15 km/h). Toto řešení pak od Fuldy převzali i společnosti Dunlop a Continental, které začali své pneumatiky podle tohoto vzoru patentovaného Fuldou také vyrábět. Předválečná léta Fulda vyplnila vývojem první pneumatiky s bílími bočnicemi a také vlastním vývojem testovacího automobilu, který byl schopný jet až rychlostí 240 km/h. Bohužel vypukla 2. Světová válka a k testování prakticky nedošlo. Válečné období nebylo pro Fuldu ničím příjemným. Továrna na výrobu pneumatik byla při náletech zcela zničena a po skončení války se nepředpokládalo, že by se výroba pneumatik znova rozeběhla. Výroba byla povolena jen gumovým materiálům, které nesouviseli s výrobou pneumatik. Jen díky úsilí vlastních zaměstnanců byla výroba v roce 1946 opět spustěna a z německé továrny se opět začali kutálet pneumatiky vstříc 50. letému výročí založení společnosti. V první polovině padesátých let Fulda vyvinula první zimní pneumatiku s označením M+S a také novou pneumatiku se zcela novými vlastnostmi pro motocykly. V roce 1955 Fulda vyvíjí svojí první bezdušovou pneumatiku a postavila si novou vlastní budovu, která je používána společností dodnes. 60. léta jsou opět ve znamení rozvoje automobilového průmyslu a Fulda nezůstává pozadu. Vyvíjí pneumatiku Fulda Diadem, která má velkou šířku a nízký profil. V roce 1962 do Fuldy vstupuje nový partner, americký Goodyear a přebírá část kapitálu. Fulda se tak stává součástí Goodyear Tire&Rubber Co. a Fulda se také stala výhradním dodavatelem pneumatik pro vozy Mercedes 600 Pullman. V letech 1970-80 Fulda vyvinula svojí první pneumatiku s ocelovými kordy, první radiální zimní pneumatiku bez hrotů, ale především vysoce výkonnou pneumatiku Y2000, která má velmi nízký profil a je určená pro vysokou zátěž a rychlosti, díky této pneumatice se Fulda stala leadrem na trhu v tomto segmentu v daném období. V 80. letech Fulda pokračovala ve vývoji gum a vyrobila svojí první pneumatiku 4x4 Campo, díky které začala být Fulda velmi uznávaným výrobcem v oblasti pneumatiky pro vozy s pohonem 4x4. Devadesátá léta se dají považovat u Fuldy za roky dynamického vývoje pneumatik. Na trh je uveden dezén Y3000, první pneumatika se směrový dezénem, zimní pneumatika pro velmi výkonná vozidla Kristall 3000 a Kristall 4. Fulda těmito pneumatikami prakticky udala nový směr, kterým se začali ubírat i ostatní výrobci. Od roku 2000 kdy Fulda oslavila 100. výročí založení uvedla Fulda spoustu nových a úspěšných pneumatik, jmenujme například dezén Carat Exelero, Kristall Montero 1-3, Kristall 4x4 a nebo v posledních letech současnou řadu Ecocontrol, Ecocontrol HP nebo Sportcontrol. Fulda vyrábí špičkové pneumatiky se špičkovou německou technologií pro osobní a nákladní automobily.

GOODYEAR

Společnost Goodyear vznikla v USA v roce 1898 ve státě Ohio. Zakladatem společnosti byl Frank A. Seiberling, který koupil první dílnu na výrobu gumových předmětů a lepenky z půjčených peněz od švagra. Začátek této dnes gigantické společnosti nebyl vůbec lehký, kaučuk a bavlnu musel Seiberling dovážet přes půlku světa. Název společnosti pojmenoval po Charlesi Goodyearovi, což byl vynálezce procesu vulkanizace. Společnost Goodyear se nejprve zabývala výrobou vozíky, jízdní kola, samozřejmostí byly podložky pod podkovy, těsnící kroužky pod víčko konzerv a také vyráběla hrací žetony. Goodyear začal vyrábět pneumatiky spolu se začátkem 20. století, kdy Seiberling montuje první pneumatiku pro závodní automobil Henryho Forda. A v roce 1908 osazuje Goodyear svými pneumatiky tehdy legendární první seriově vyráběný automobil Ford Model T. To Goodyearu odstartovalo jeho strmou karieru. Goodyear otevírá továrnu v Kanadě. Goodyear se ale také prosazuje v segmentu leteckých pneumatik, kdy na pneumatikách goodyear letí letadla z New Yorku do Kalifornie, což byl začatek pravidelných transkontinentalních letů. Goodyear zároveň vypouští v roce 1912 svojí vlastní vzducholoď. V roce 1917 Goodyear začal vyrábět vzducholodě pro americké námořnictvo. O čtyři roky později Goodyear vyvíjí první terenní pneumatiku, která je odolná při jízdě v terénu a vyjetým kolejím. V roce 1924 získal Goodyear patent Zeppelin a zahajuje výrobu první vyztužené vzducholodě v USA. O dva roky později se Goodyear stává největší společností na výrobu kaučuku a pneumatik na světě. Do roku 1930 ještě Goodyear stačil vyvinout první celoroční pneumatiku pro osobní automobily, začíná vyvíjet brzdové hadice a v Akronu v Ohiu Goodyear postavil největší loděnici na vzducholodě, která ve světě neměla konkurenci. 30. léta byla u Goodyearu ve znamení inovací, uvedli na trh první pneumatiku pro stavební stroje a v roce 1934 představili pneumatiku, která i v případě defektu neztratí stabilitu. Válečná období u Goodyearu bylo ve znamení výroby gumových člunů, záchranných vest a pneumatik pro armádní vozidla. Hned po válce v roce 1947 Goodyear představil první pneumatiku, která obsahuje nylon. V 50. letech Goodyear vyvinul první přepravní osobní pás na světě. Mimochodem výrobou přepravních pásů se Goodyear zabýval už od 20. let. V roce 1962 Goodyear v francouzském přístavu Le Havre otevírá nový chemický závod a v těchto letech také oslaví výrobu 1 miliardy pneumatik a pneumatiky Goodyear se dostanou i na měsíc, protože jsou obuty na modulu Apola 14. V 70. letech měl Goodyear i své kosmické vývojové oddělení, které vyvinulo rotor kotoučových brzd z uhlíkového kompozitu pro letadla. Ovšem tuto technologii nakonec užila i Formule 1 a také vyvíjí ve spolupráci z nemocnicí v Clevelandu umělé srdce s pneumatickým pohonem. Abychom nevynechali také hlavní odvětví goodyearu, je vyvinuta první celoroční radiální pneumatika Goodyear Tiempo. 80. léta zahájil Goodyear představením vysoce výkonných pneumatik dodnes používaná řada Eagle a vyrábí ozubené řemeny jako náhradní díl pro automobily. Na řemeny mimochodem poskytoval celoživotní záruku. V roce 1987 se řemeny Goodyaeru stali součástí originální výbavy vozidel Chevrolet Corvette a také představuje vysokorychlostní pneumatiku ZR (tedy neomezená maximální rychlost nad 240 km/h). Zároveň také posouvá dál i výrobu syntetického kaučuku, díky kterému vysoce výkonné a závodní pneumatiky vydrží o dost déle. 80. léta uzavírá Goodyear vývojem asymetrické pneumatiky pro bojový letoun F-15 a vyrábí také další pneumatiky i pro civilní letadla. 90. léta byla v Goodyearu velmi hektická. Mimo to, že je dodavatelem pneumatik pro Formuli 1, také vyvíjí první samonosnou pneumatiku Run-Flat a v roce 1992 se tato pneumatika stává součástí originální výbavy Chevroletu Corvette. Na pneumatice s defektem je možné ujet 80 km, maximální rychlostí 90 km/h. V roce 1995 Goodyear kupuje polskou továrnu na výrobu pneumatik Debica a v roce 1998 podepisuje smlouvu se slovinskou gumárenskou společností Sava. V roce 1997 uvádí na volný trh pneumatiky EMT (run flat) a pneumatiky jdou do běžného prodeje a provozu. V roce 1999 vytváří goodyear konsorcium Sumitomo Rubber Industries v hodnotě 1 miliardy americkýc dolarů. Je zároveň posvěceno spojení s dalším gigantem Dunlop. V roce 2000 Goodyear uzavírá s Michelinem dohodu na sloučení největších vynálezů a objevů v oblasti bezpečnosti při defektu pneumatiky, v případě Goodyearu je to EMT a Michelinu PAX-systém. V roce 2001 byla založena Truck Force, což je unikátní servisní síť poskytující služby nákladním automobilům, které jsou díky defektům v nouzi. V roce 2002 Goodyear uvádí na trh svoji dnes už legendární pneumatiku Goodyaer Eagle F1. V roce 2005 je systém EMT opět posunut dál a je přejmenován na RunOnFlat technologii. Goodyear za sebou má opravdu bohatou historii plnou jedinečných vynálezů a technologií ať už v oblasti pneumatik řemenů, nebo dopravníků, které ovlivnily celý gumárenský svět a v tomto duchu tento výrobce s okřídlenou botičkou ve značku stále pokračuje úspěšně dál.

KLEBER

Historie francouzské společnosti Kleber je spjata s rokem 1910 a americkou společností BF Goodrich. BF Goodrich ve rancii totiž založil svoji pobočku Société Française BF GOODRICH ve městě Colombes a v roce 1911 z továrny vyjela první pneumatika Kleber. Ještě před válkou stačí Kleber vyvinout pneumatiku s bílou bočnicí a pneumatiku do térénu, která nese název Touareg. Po válce v roce 1945 se sídlo společnosti stěhuje do pařížské ulice Avenue Kleber. Název byl změněn na Kleber-Colombes a tomu bylo přizpůsobeno i logo. V roce 1947 Kleber vyvinul svojí první zimní pneumatiku, která měla na sobě logo ledního medvěda stoupajícího k vrcholu. Tento způsob značení zimních pneumatik Kleber se používal ještě do nedávna. Pneumatiky tehdy měli velký úspěch a hodně společností jimi nechali vybavit celou flotilu svých vozů. V roce 1951 Kleber uvádí jako první výrobce na světě pneumatiku s integrovanou duší a odolností vůči defektu, kdy pneumatika po propíchnutí může pokračovat v jízdě. Tehdy to nemělo obdoby a na první předváděcí akci se přišel podívat i francouzský prezident. V roce 1962 došlo ke změně názvu na prosté KLEBER, který společnost používá dodnes. V roce 1981 Kleber zaznamenává úspěch na poli závodů rally, kdy závodnice Michèle Moutonová vyhrála rally San Remo a další rok na pneumatikách Kleber vyhrála tři podniky světového šampionátu v rally. V roce 1994 Kleber získává homologaci na prvovýbavu vozů tehdejší novinky Renault Twingo. V roce 2003 uvádí Kleber dezén Protectis, který má samozacelovací funkci, kdy pneumatika při defektu neztratí tlak a může pokračovat v jízdě. Kleber stejně jako BF Goodrich v Evropě spadá pod aktivity společnosti Michelin a to konkrétně od roku 1981. Kleber se vyrábí v továrnách Michelinu v Anglii, Španělsku, Polsku a Rumunsku a patří mezi vynikající pneumatiky středního segmentu, ve které je velmi oblíbený a stejně jako BF Goodrich patří k nejprodávanějším značkám v Evropě.